Umělý mramor

Umělý mramor je stará, v období baroka vycizelovaná technika zpracování sádry, míchané s přírodními pigmenty a klihem. Tyto omítky jsou pak ručně broušeny do vysokého lesku.

Díky tomuto pracovnímu postupu byly vytvářeny iluze mramorových stěn, nik za kachlovými kamny, mramorové sloupy, oltářní architektury, či zábradlí slavnostních schodišť. Prostě architektonické doplňky, které by byly časově i finančně velmi nákladné a jejichž výroba by byla omezená barevností, rozměry i dostupností přírodního mramoru.

Omítku z Umělého mramoru lze aplikovat pouze v interiérech.

 

Dnes je to nejpracnější omítka, a to vzhledem k tomu, že její výrobu nelze mechanizovat či nahradit jinou rychlejší technologií.

 

Osobně se zabývám touto technikou od devadesátých let minulého století. V Itálii jsem se zdokonaloval v technice Scagliola, což je intarzie v umělém mramoru.

Za dobu své praxe jsem restauroval tyto omítky na mnoha našich památkách a zhotovil nemálo nových ploch a architektonických doplňků z Umělého mramoru.