Leštěné omítky

Jsou to leštěné (nebroušené) povrchy hladkých omítek interiérů.

Může to být ocelovým hladítkem utažený povrch jemné štukové vrstvy-kletovaný štuk, který po jeho vyzrání napustíme voskovou emulzí a rozleštíme.

Rovněž i kletovaná sádrová omítka, kterou též po jejím vyschnutí napustíme voskovou emulzí a zaleštíme.

 

STUCCO LUSTRO-leštěný štuk

V zásadě se jedná o prastarou antickou techniku leštěného povrchu čistě vápenné vícevrstvé omítky, která se hojně používala například v Pompejích, jako dokonalý podklad k fresco malbám.

Osobně se zabývám pouze původní historickou recepturou, kterou jsem se učil v Itálii. Jelikož na zhotovení omítek Stucco lustro se používá nejkvalitnější uleželé- tedy vzdušné vápno, nelze tuto omítkovou techniku aplikovat na podklad obsahující cement!

 

 

Výňatek z mé připravované publikace.

Velmi důležité a podstatné je kvalitní provedení podkladních vícevrstvých vápenných omítek, kde samozřejmě nesmí být ani gram cementu.

První podkladní vrstva se nahazuje z vápenné malty obohacené cihelnou drtí. Na tento podklad se obvykle druhý den nahodí klasická vápenná omítka. Po jejím vytvrzení přichází na řadu poslední třetí podkladová vrstva, zvaná „malta fina“, též čistě vápenná, ale poměr písku a vápna je zde jedna k jedné.

Nyní použijeme pouze mramorovou drť a kvalitní jámové vápno. Základ si namícháme v poměru s vápnem jedna k jedné. Pro finální omítku stucco lustro se používají tři různě poměrově míchané malty s mramorovou drtí, v této posloupnosti a těchto poměrech. Jako první, která přijde na maltu finu je směs míchaná v poměru 40%vápna a 60% mramorové drtě, druhá je padesát na padesát, nebo-li jedna k jedné. Třetí závěrečná je v poměru 60%vápna ku 40% mramorové drti, tato poslední intonaccová malta je procezena přes velmi jemné síto.

 

Poslední vrstvičku z procezeného materiálu nanášíme pomocí ocelového hladítka. Jemně nastrouhané čisté mýdlo (Bílý jelen) vsypeme do čisté studené vody a rozmícháme. Touto mýdlovou vodou natřeme jemným plochým štětcem námi vykletovanou, ale již nelepivou plochu a po chvilce opět utáhneme ocelovým hladítkem již do příjemného podlesku. Vyššího lesku dosáhneme utahováním povrchu trojhrannou nerezovou lžičkou.

Nebo můžeme po vykletování poslední vrstvy pokračovat malováním mramorování. Do čisté vody přidáme vápnostřežný pigment a můžeme začít s malbou. Po domalování natřeme plochy čistou mýdlovou vodu po chvilce začínáme utahovat kletem do příjemného lesku. Budeme-li naše utahovací želízko nahřívat, dosáhneme vyššího lesku. Vznikne nám nádherná malba ne nepodobná technice enkaustiky, což se ještě později dotáhne voskováním.

Mramor se touto omítkou napodoboval již v antickém Řecku.

© Daniel Domanja